Podnikání po česku, aneb zloděj křičí chyťte zloděje

Včera, dne 9.2.2012., jsem obdžel nádherný dopis od inkasní společnosti Logicall ČR s.r.o., která byla zplnomocněna společností Isifa Image Service s.r.o., týkající neoprávněného užití fotografií na mém polomrtvém obchodu sexshop.shop4people.cz. Letmo jsem očima najel na konec dopisu, kde po mě žádají do 9 dnů uhradit částku 37.814 Kč za neoprávněné obohacení dvěmi fotografiemi. Okamžitě píšu email velkoobchodu, odkud kompletní data, včetně fotek, mám. Ihned dostávám uklidňující email od p.jednatele z sexshopu na, který jsem datově napojen, že fotky jsou v pořádku a v klidu je mám odkázat na něj, s tím, že se velice rád, doslova, s takovými šmejdy baví :-) Velice si vážím jeho gesta, ale pro mě je to již osobní a nechcu zatahovat „nevinné lidi“ do mého problému.

Googluji nějaké info ohledně těchto dvou firem a dostávají se mi minimálně desítky odkazů na fóra a diskuze od lidí se stejným problémem. Objevil jsem i případy, kde požadují i více než sto tisíc. Neuvěřitelný. Asi až na jeden článek na Hospodářských novinách, po jehož přečtení to bylo jasné PR nutící lidi zaplatit, lidi psali o zkušenostech s těmito „podnikateli“. Vrátím se teď k článku u HN, pro mě je naprosto šílený, že člověk jako Michael Rostock figuruje v takovým článku, anebo jeho právníci nestojí za nic. Realita je taková, že zasílají lidem „výzvy k zaplacení“ (mj. obyčejný dopis do schránky, který je podepsán oskenovaným podpisem!), druhý a další dopis už je „poslední výzva“ k platbě, jinak budou prosazovat své nároky soudní cestou.

Nějaké procento lidí si řekne, no co je to zloděj, ukradl fotky, tak ať zaplatí. Sto kokotov do jim riti, nezaplatím ani korunu! A hned vysvětlím proč. Isifa si nárokuje práva na tuto fotografii – odkaz. Uvádím dále odkaz na dodavatele, od kterého jsem fotku získal. Jedná se o fotku obyčejných šprcek (odkaz), na první pohled je jasné, že se jedná o fotku krabičky, na které je jejich licencovaná fotka. Tudíž jejich autorské dílo už není ani krabička prezervativů, ani fotka krabičky toho gumového produktu. Druhá fotka byla obdobná, taky šprcky, akorát nějakej nadupanej týpek zvedající činku. Paradoxní, kolik může takovej prezervativ udělat škody, kdybych vyměkl a zaplatil jim :-) Zajímavý.

Další zajímavá věc, nad kterou zůstává zdraví rozum stát, je výše částky. Údajně se jedná o dvojnásobek odměny za pořízení fotografií. Asi to musela být hodně drahá štetka, která si ty kozy nechala nafotit. Nicméně pokud vím, tak praxe je taková, že v tomto případě by se měla částka dopočítat z dvojnásobku tržní ceny, která bude tak sotva 2$, když dobře. Tisícové ceny za jejich klipartové fotky velikosti pidi-banneru jsou dobrý výsměch. Proč si tedy nedat cenu rovnou milion? Mohli by vymahát rovnou 2 mega. Osobně na weby nakupuju na 123rf.com, kde nejmenší formát (800 x 600px) stojí 1$, nutno říct, že kvalita fotek je opravdu někde jinde.

Jsem zvědav, zda mi dojde nějaká „poslední výzva“ k zaplacení a vyhrožování soudním procesem. Protože se na něj začínám celkem těšit!

Rada na závěr, pro ty co dočetli až do konce, jak podnikat v ČR? Chovej se jak zmrd a vohnout, budeš se mít na malém českém písečku fajn :-)

Exkurze nádražky v Königu aneb Žít Cejl

Nechali jsme se inspirovat lákavými recenzemi vyhlášených podniků na Prigl.cz a nadšeně vyrazili okusit atmosféru nádražní restaurace v Krpoli. Byl všední den a tak jsme si neslibovali žádný zázrak.

Trochu nás zklamalo, že nás obsluhovala milá, pohotová a sympatická servírka namísto nějaké vyčpělé nádražní verze Tiny Turner, ale brzo jsme si zvykli. Bylo správně zakouřeno a čilý společenský ruch nabíral na intenzitě.

Původní záměr bylo jít jen na jedno (pětipivo), ale to se nám jako již tradičně nepovedlo. Zasloužila se o to úžasná atmosféra, kterou zde vytvořilo místní osazenstvo. Na své jsme si přišli záhy, když sebou na zem šlehl na plech zlitej alkáč těsně vedle mě. Odpadl od svého stolu i s židlí na zadku. Nikdo to moc něřešil, asi běžná věc. Periferním vnímáním jsem pochopil, že má štamgast posléze problém s placením, ale pak to nějak vyšumělo. Chvíli byl zase klid až do okamžiku, kdy se za prosklenými dveřmi objevila urostlá postava s vyholenou hlavou v mikině Lonsdale a táhla onoho muže za nohu po zemi až dovnitř. Pán měl nápadnou krvavou šmouhu na nose, který patrně poznal sílu tvrdé pěsti. Abych to víc přiblížil, ten nácek (prý ve skutečnosti nácek není, jen tak vypadá) ho prostě dotáhl po zemi za nohu přes celý nádraží až do hospody. Tam si ožrala sedl na zem, chvíli se vzpamatovával a pak si dal cigáro. A seděl dál s takovým filozofickým výrazem prozření… Prostě jako když vám někdo vstřelí brutální dělo do obličeje. Člověk se pak cítí takový znovuzrozený. Později to dojela řešit policie.

img_0670 img_0671_0 img_0672

Následovala expedice na Cejl, kde bylo navzdory mým představám naprosto mrtvo. Teda až na policejní dodávku před jedním nonstopem, kam jsme okamžitě zavítali. Uvnitř byla tlupa policajtů a něco tam řešili. Nevím co, dali jsme si jeden Braník a prohodili par slov s ukrajinkou ve středních letech, co obsluhovala bar. Řekla nám toho dost, ale pamatuju si už jen, že pocházela z Oděsy. Vedle nás nasávala scvrklá cigánka, což vyloženě vybízelo k tomu zavést řeč na téma nezaměstnanost a sociální dávky. Nelíbilo se jí to a něco na nás vřískala, ale taky už nevím co. Po chvíli dohadování se o diskriminaci, rasových a sociálních otázkách nás to přestalo bavit. Pivo jsme spláchli jedním panákem a tradá dál. Následující děj již byl víceméně přímočarý.

Za zmínku stojí snad jen škaredá cigánská štětka, která nám nabízela erotické služby. Dalo se s ní dobře smlouvat o ceně, ale my jsme z byznysu včas vycouvali a vyšli vtříc dalším dobrodružstvím.

Následovalo několik nonstopů vždy takzvaně na jedno, ale večírek již byl za svým zenitem. Několik poblitých nároží pak jen podtrhovalo náplň onoho večera. Hlídku policie, která to chtěla v jednom případě řešit, jsme během blití ledabilým gestem poslali pryč. Druhý den v práci strašnej kopr.

Buddy: @LukasPololanik

Školení Nette framework od Davida Grudla

Dva týdny před Vánocema jsem si nadělil předčasný dárek v podobě školení NetteFW s Davidem Grudlem. Prvně jsem poptával spíše školení v Brně, ale David odepsal zda neplánuju „Žít Prahu“ a přímo nabídl 10% slevu. Manželka schválila ukrojení z rodinného rozpočtu a za 2 týdny se jelo do Prahy.

Již za první den, který byl pojat z počátku více teoreticky, jsem popsal několik listů poznámek. Dostalo mě především možnost širokého využití Nette i mimo klasické pojetí MVC, ať již jde o Cache, Session, práce s formulářovými prvky, logování vyjímek apod. Odpoledne David ukázal široké možnosti použití formulářů, k večeru se dostalo na šablonovací systém Latte.

Druhý den začal trošku šokem :-) . Téměř celé dopoledne se neslo ve znamení Dependency Injection v Nette. Úpřímně musím říct, že konverzace Davida s Jirkou Kneslem na téma DI mě celkem srazila velkou část sebevědomí, kdy jsem si připadal jak naprosrý amatér, diletant, nula. :-) I přesto jsem se snažil celou dobu zapisovat poznámky a soustředit se na výklad včetně teoretických odboček. Snad po dostudování konkrétních věcí k lepšímu pochopení DI se k nim ještě vrátím. Následovalo vysvobození v podobě oběda. Poté již následovala asi nejlepší část školení a to naprogramování ukázkové aplikace. Vidět „naživo“ profíka při práci dá určitě daleko víc než hodiny studování dokumentace.

Osobně si odnáším ze školení perfektní pocit. Davidův výstup byl opravdu profi, spousta vtipných vsuvek a fórků, které jsou pro něj typické :-) Určitě ceny za školení nelituju, počítám, že se díky úspoře času při vývoji webů brzy vrátí. A hlavně mám teď obrovskou motivaci a chuť na sobě dál víc pracovat a učit se.

Timeline s webem

podzim 2004

Koupil jsem si tehdy můj první notebook. Za 21 tisíc „úžasný“ HP s Celeronem 1.3. Nejlevnější stroj s wifi na trhu :-) Od té doby jsem až do současnosti používal k práci výhradně Linux. Postupně přes něj mě začala bavit tvorba webových stránek. Jelikož jsem člověk poněkud netrpělivý, aniž bych ještě nějak ovládal základy HTML, už jsem se vrhal do tajů PHP, tehdy tuším snad ve verzi 3.

léto 2006

První projekt. A hned eshop. Za 4.000 Kč. Pro studenta „velký prachy“, přepočteno na hodinu jsou brigádníci na pokladně v obchoďáku královsky placeni. Pro kamaráda během letních prázdnin po zkouškovým jsem začal na internetovém obchodu Nákupníkošík.cz. O jeho „odnož“ Lucascomp.cz se starám ještě dodnes a během úprav na něm nechápu co tím tehdá básník při psaní kódu chtěl říct :-) Dodnes nechápu jak to může fungovat, ale funguje… I když bych si za to dnes upřímně nalískal.

léto 2007

Po zkušenostech s Nákupnímkošíkem a Lucascompem jsem chtěl začít dělat na svým. Být nezavislý, úspěšný, bohatý, úžasný :-) S kolegou z VŠ zakládáme internetový obchod Nejlevnější-parfémy.cz. Využil jsem jádro z předchozích dvou eshopů. Celé pouze procedurálně a stále dodnes nechápu jak to může fungovat.

léto 2009

Kruté vystřízlivění. Eshop s parfémy opravdu nebude to, po čem bych měl zbohatnout. Tehdy jsem už nějakou dobu (cca od vzniku Lucascompu) jsem začal fušovat do SEO, tudy měla vést má profesní cesta. Nastupuji do společnosti Nekor s.r.o. jako SEO konzultant / SEO specialista. Asi první týden navrhuji architekturu webů z oboru strojírenství , o kterých jsem nevěděl naprosto nic. Bez podkladů, bez zkušeností. Tudy cesta nepovede. Dalších pár týdnů buším strojově odkazy do katalogů. Šílenost. Pakárna. Byl jsem rozhodnut změnit práci. Z ničeho nic kolega Martin se ptá jestli zvládnu naprogramovat menší interní projekt. Za necelý měsíc je hotovo a bylo jasné, kudy povede moje cesta. Za programátora jsem se nikdy nepovažoval, od této doby, ač nechtěně a naprostou náhodou, koukám do zdrojáků každý pracovní den. :-)

podzim 2010

Procedury, procedury a nic než jen procedury. O MVC sem si mohl nechat zdát, něco jako Framework, co to jako je? Přišla však změna shlédnutím přednášky od Davida Grudla o NetteFW. Okamžitě začínám používat Nette na drobnější věci (formuláře, emaily apod.).

jaro 2011

S kamarádem děláme po večerech na jednom US projektu. Nadšení a ambice byly obrovské. Objevuju AJAX a jQuery. První zkušenosti s API sociálních sítí. Trochu dlišné názory a špatná komunikace znaméná po měsíci intenzivní práce opuštění projektu.

léto 2011

Chcu se konečně naučit MVC. Mám už pár měsíců perfektní knížku o Zendu. Váhám tedy mezi Zendem a Nette. Koukám na pár přednášek od Davida Grudla a rozhodnutí padlo na Nette. Nechcu se učit na blbostech, tudíž začínám po večerech po práci pomocí Nette pracovat na vlastním eshopu. Chcu nahradit všechny obchody postavených na Joomle a Virtuemartu nečím vlastním, přizpůsobeným přesně na míru a hlavně rychlejším.

zima 2011

Ušetřil jsem pár korun a přihlásil se na školení Nette Frameworku k Davidu Grudlovi. Během pouhých dvou dnů dostávám naprosto úžasnou motivaci a chuť na sobě dál tvrději pracovat.